Jednou výlet na kolách docela zajímavý i se zajížďkou přes Kozodry a Koryta, která přinesla dost roztrpčené diskuze, ale přesto se mi to líbilo a byljsem spokojen, protože jsem se podíval někam kde jsem ještě nebyl. I v restauraci a hospodě bylo pěkně a tak jsem spokojen s celou akcí i s Gustovými gustovskými názory.

Štípla mne vosa, sakra mejdlo. Bolí mě to, bolí, na pivu v Kostce. Taky jsem prošvihl koupání na Pětinoze, protože jsme spolehali na Svatbu, tam bylo zeleno, tak z toho nebylo nic. Jinak se nám vydařilo počasí, takže dobrý.

Zatím na mne vyšlo poslední slovo, tak ho využiju k shrnutí, že se opět potvrdilo, že nezáleží tolik na itineráři jako na provedení. Karel totiž moc nic vymyšleno neměl a navíc ho kousla ta vosa, takže snadno podlehl Gustovým ambicím a předal mu žezlo. Jeho omluvou budiž, že i my ostatní jsme podlehli jeho lákavým svodům o oroseném pivu uprostřed lesa a tak jsme po prvním okoupání snadno dali přednost hospodě na mýtince před nějakým štrácháním k dalšímu rybníku.

Ovšem cestou nám začínalo být divné, že se Gusta choval naprosto nevyzpytatelně, mimo to že neustále měnil cíl, také nám naprosto klidně ujel, zanechaje nás osudu a pochybám, neb ujel jinám, než předtím tvrdil.

Když jsme ho následně v Korytech dojeli a zkoumali jeho pohnutky, zjistili jsme hroznou věc, že jako cyklista není způsobilý silničního provozu, páč se neumí ohlédnout dozadu a jistě každý pochopí, co znamená takový jedinec při odbočování vlevo!

Že pivo uprostřed lesa byla pouhá bublina nás nepřekvapilo, dobře totiž známe své Pappenheimské. Obdobně jsme skousli, že jsme se nedočkali slíbené asfaltové krásné cesty ze Sklenářky do Zdelova, zato nás skoro urazilo, že někdo trhá partu pod naprosto smyšlenými záminkami, že cejtí kouř.

Než odpadlík byl po zásluze postižen, když mu nevonělo dobré jídlo v Borohrádku, musel se spokojit s friťákovým bramborákem ze zmrzlinového stánku v Jelení! Jím se napravil a po zbytek výletu se choval vzorně, ba až konstruktivně, když jsme mohli kvůli jeho vzácnému historickému kolu odmítnou Karlův úlet s Bowlingovým klubem na choceňské plovárně. Za což vše ho jen chválím, adrenalínu není nikdy dost! Náslené zakončení v Kostce nad nádražím bylo důstojně usedlé a završil jsem je kofolou, díky níž jsem pak hravě vyjel i bohuňovický kopec!

(zatím se sebekriticky nevyjádřil;-)