ja.
Eda, Eva, Vašek & ja. (4).
Karel.
Pěšky s přespáním pod širákem.
Cca 18 hodin.
Medlešice, okraj Chrudimi (u Transporty), Markovice, Kozojedy, Pouchobrady, Sobětuchy, Rabštejnská Lhota, Slatíňany.
18 km.
Medlešice: nádraží ČD (259 m), Pivovarská restaurace (253 m); Markovice(265 m); Kozojedy (256 m); Pouchobradský rybník (257 m); Pouchobrady u kostela (264 m); Sobětuchy: za mostem (272 m), brod Markovického potoka (286 m), louka se širákem (298 m); les Dubinec (314 m); Rabštejnská Lhota: u koupaliště (304 m), odbočka modré nad Rohlíkem (311 m); zahrádkářská kolonie (307 m); Podhůra, mostek (297 m); Kosova Seč (297 m); Chrudimský les: rozcestí po Pohorou (349 m), rozhledna Bára (372 m), Kočičí hrádek (332 m), konec lesa pod Švejcárnou (305); Slatíňany: vchod do zámecké zahrady (294 m), na TGM u IC (270 m), pivnice U Kláštera (268 m), nádraží ČD (270 m).
Čtvrtek: Jasno, 19 °C.
Pátek: Polojasno, 11,5 °C.
(Měřeno ráno v 7:00 SEČ v B.;-)
Zámek a park item pivovar v Medlešicích.
Kostel sv. Marka v Markovicích.
Kostel Nejsvětější Trojice v Pouchobradech.
Památník padlým kamenný kříž a zvonička v Raškovické Lhotě.
Rozhledna Bára a Kočičí hrádek v Chrudimském lese.
Švýcárna, zámek se zahradou, hippomuzeem a bronzovým Žižkovým koněm, kostel sv. Martina a bývalý klášter ve Slatíňanech.
Buky dle cesty z nádraží v Medlešicích.
Markovický potok a rybník u Pouchobrad.
Brod Markovického potoka v Sobětuších.
Les a vrch Dubinec. Rybník Rohlík v Rabštejnské Lhotě a břeh pehistorického moře za ní.
Čertova skála v Chrudimském lese.
Chrudimka ve Slatíňanech.
Pivovarská restaurace, Medlešice: Medlešická kvasnicová 12°.
Pivnice U Kláštera, Slatíňany: Perštejn 11° a 12°, Rychtář 10°.
Sobětuští čokli, kteří se nejmíň do půl druhé předháněli v tom, kdo je vytrvalejší ve štěkání.
Vašek se nám s bivakováním trhnul do lesa, kde přespal na cestě a bránil tak případným lesním pracem;-)
Skoro ideální výlet, žel nedokončený společně. Museli jsme s Evou odjet na svajbu. A že Perštejn neměl chybu! I tak je to za 4 body.
Značka TSA pro Podširák;-)
Tajemné úkazy.
Eva na Báře.
(zatím nic)
Ve čtvrtek odpoledne jedem autem do Slatiňan. Feldu necháme u nádraží vedle kontejnéru, doufajíce, že ji tam najdeme v pátek.
Čekáme na vlak do Medlešic. Od Chrudimě přijel starý motoráček, ale zpátky nejede, musíme do Regionovy a připojí ještě jednu od Hlinska.Studujeme dláždění do čtverců a pak už jedem. Volal Eda, že už sedí v pivovaru.
V Medlešicích na nádraží čekáme, vlakem od Pardubic má přijet Vašek, ale je zpoždění, tak jdem krásnou alejí — topoly? Vašek nás došel a za chvíli jsme v ráji kolařů.
Dodatek z druhého dne:
Spaní pod širákem dobré, ale bylo by ještě lepší, kdybychom o kousek popošli, neb čerstvé seno na vylepšení pelíšků bychom našli a ráno se rychleji zrekonstruovali. Ale o ranní pohodě svědčí Edův výrok, když se protahoval vsedě ve spacáku: Ty důchodci, ty si žijou!
(zatím nic)
Měli jsme skoro ideální podmínky, medlešické pivo bylo bez vady, měsíc vyšel včas, noc byla vlahá, voňavá a vábící a šlo se nám jí mile. Jen v Sobětuchech či snad Sobětuších se mohli místní hafani pominout, když jsme šli kolem a nepřestali snad do půl druhé.
Druhý den ráno, které v mém případě nastalo už s rozbřeskem, jsme se velmi zvolna probírali a chystali na další cestu. By jste byli v obraze, dělo se tak už před sedmou hodinou, což je doba, kdy se normálně doma obracím na druhý bok;-)
V Rabštejnské Lhotě jsme byli už v 8 ráno. Jednota už měla otevřeno, tak jsme se stavili a se zakoupeným pivem poseděli před ní na sluníčku. Žel to samé se nedá říct o kiosku u rozhledny Báry na Podhoře. Tady maj otevírací dobu spíš pro srandu lesní zvěři, než pro časné návštěvníky;-( Podotknu, že králíky jsme neviděli.
To samé se týká koček u jejich hrádku, kde jsme zastihli pouze nějaký pár, který se tu fotil, respektive lepá děva pozovala u hradbíček a snaživý pán umělecky fotil. Nejspíš jsme je vyrušili v nejlepším, neb toho záhy nechalia raději před námi prchli. Následovali jsme jich příkladu, vida, že se sem žene další pár, ký jsme nechtěli rušit v jeho aktivitách. Fakt netuším, čím ty kočky tak přitahují?
Pak už náš výlet nabral spád, asi po půl hodině jsme byli v zámeckém parku, jenž byl dosud skoro bez lidstva a nikdo nás nerušil v prohlídce Žižkova bronzového oře. Ze zámku jsme sešli kol kostela sv. Martina na silnici k zavřené zámecké hospodě, pokračovali po mostě přes Chrudimku ke kruháku a po jistém kličkováni za ním zapadli do mnou dopředu vybrané pivnice U Kláštera, kde jsme akci poněkud předčasně ukončili. S Evou nás čekal odpolední výlet do Cakova na Hané, kdež jsme mínili být před čtvrtou. Leč to už je jiná historie o svajbě našeho Honzy.
Pro zvídavé a zvědavé, kontejner u nádraží stál na svém místě. Nikdo ho kupodivu neukrad, o feldě nemusíte pochybovat...
Krajina po západu slunce.
Úplněk nad Chrudimí.
Tajemné úkazy nad Transportou.
Parádní UFO, které jsme viděli na vlastní oči!
Základní údaje kiosku u rozhledny Báry — platí prý dle nálady obsluhy.
V zámeckém parku ve Slatíňanech.