logo TSA

DOKUMENTACE

Výletu do Brandejsa

v úterý 21. března 2017


Data


Pořadatel:

Karel.


Účastníci:

Eda, Eva, Karel, Milena, Pépi, Vašek, Žolda & ja. (8).


Příznivci:

Mirka.


Provedení:

Vlakem a pěšky.


Trvání:

Pořadatel dosud nedodal!


Trasa:

Pořadatel dosud nedodal!


Délka trasy:

Pořadatel dosud nedodal!


Body na trase:

Pořadatel dosud nedodal!


Počasí:

Zataženo, 7 °C (měřeno ráno v 7:00 v B. ;-)


Památky:

Pořadatel dosud nedodal!


Vlastivěda:

Pořadatel dosud nedodal!


Občerstvení:

Restaurace Klopoty, Klopoty: Kozel 11°;

Kiosek U Pildy, Bezpráví: Bernard 10° a 11°; restaurace U Nováků, Brandýs n. O.: Bernard 10°; 11° a Plzeň 12°.


Zážitky:

Pořadatel dosud nedodal!


Jiné:

Pořadatel dosud nedodal!


Hodnocení:

Dobrý výlet. Na škále 0 až 5 bodů, dávám lepší 3,5.

 


Známka


Odkazy


Přídavky

Trpaslíci jsou věční, tenhle je ze Říček.

V Konzumní Jednotě měli zavřeno.

U Pildy bylo inspirativně.

A Bernard tu chutnal báječně hořce.

Ani mému deštníku se odtud nechtělo.

Než dbali jsme cíle.

Též Orlice se snažila.

O Evě nemluvě.

A nakonec podléšky považované za ladoňky.

Kronika


Eva:

Že by jaro? Předpověď — počasí všeho druhu — z původního deště k přeháňkám a nakonec že prý bude horší počasí, až k večeru. Hin se hukáže. Jeli jsme do Ústí autem, ale Matěj s ním pokračoval do Solnice.

Na nádraží v Ústí Eda, Pépi, Karel, Vašek a jediná žena Milena, Mirka je nemocná. Takže jsme v oslabení, ale energie neschází. Jdem za nadraží a pak už furt do kopce, ještěže mě Žolinka táhne.)* Nic nenamítám, jen smrkám a kašlu a doufám, že výlet zvládnu. Nahoře fučí, jdem loukama do Říček, kde přibyla spousta domů a domků, něco jsou sruby. Fungující sámoška nás nezláká, ale nějak jsme se rozdělili na dvě skupinky, my jdem zkratkou do Klopot — padákem přes les. Karel, Milena a Vašek jdou jinudy, asi delší cesta, v hospodě jsme dřív.

Pěkná, veliká, pivo Kozel, jídla různá a dobrá. Během oběda dokonce zasvítilo sluníčko! Milena líčila, jak tu byli ve čtvrtek s turistama, že seděli a svačili na protější stráni, přesvědčeni, že hospoda má zavřeno. Jojo.

)* Skoro divočina, padlé stromy, starý lom.


ja.:

Hmm, jak to kulantně říct, že Karel coby čerstvý čtyřnásobný dědeček jest coby turistický vůdce... raději nemluvit. Už jen to, že v klidu sedí s ostatníma choceňákama v čekárně a netuší, že venku před čekárnou má kus oustecké sekce, jest skoro neuvěřitelné! Nutno ovšem podotknouti, že ani tito oušťáci zase ničeho netušili o choceňácích za dveřmi! Podotýkám, že čekárna jest moderní, bohatě prosklená a že stěny jsou tedy průhledné...

Takže jsme vyrazili vlastně po jiné, Edově trase zkratkou přes letohradské nástupiště za koleje pod Kubinčák. Bylo to objevné a vrušující, jen jsme skončili u kerhartického hřbitova, dál cesta nevede. No nic, nakonec, musíme tam všichni, ale my chtěli do Korejtek.

Zatímco samozvaní vůdcové (Eda & Pépi) bádali kudy dál, vzpomněl jsem si, ač hylvaťák, že se kol hřbitova kdysi chodilo ke Třem chalupám a zkusil to dle jeho zdi a taky jo, za hřbitovem šťastně naleznu červenou, po níž jsme měli jít s Karlem, a která vede přes Korejtka a Jankovcův důl nahoru k Háji, jak se dnes jmenuje pláň před Třemi chalupami, ké jsou dnes už jen dvě!

Nahoře se opět ukázalo, že nám chybí vůdce, neb jsme se v závěru stoupání nějak a nepozorovaně roztrhli. Karel se svou choceňskou partou zaostal někde v kopci a následně šli poctivě po červené, zatímco my zbylí, co jsme se drželi Edy, jsme byli najednou napřed až na kraji Říček, ančto Eda nás vedl nejkratší cestou rovnou k Pildě.

Tady se musím přiznat, že jsem se zachoval hanebně, páč jsem plendoval pro přímou cestu k Pildě, nevěře v provoz hospody v Klopotech. Než tu zachránil Pépi, ký nás umravnil a připomněl nám, že se tam máme dle Karlových propozic soustředit. Budiž mu za to vzdány neskonalé díky, neb hospoda v Klopotech fungovala, a to výborně! Dokonce jsme si tu dopřáli dobrý oběd. Jen si neodpustím povzdechnout, že kdyby točili také něco jiného než Kozla, bylo by mi líp.


Pépi:

Zápis: máme za sebou těžké nástupiště, Korejtka, Jankův důl, U tří chalup... Předávám dál:


Karel:

Kozel v Klopotech a Bernard na Bezpráví. Ještě syrovina, současně ale už první kvítí a nesmělé sluníčko nám dodává předjarní optimismus. — A co je asi nejdůležitější, narodil se nám čtvrtý vnuk, 3.4 kg, 52 cm, jménem Ondřej. Už se na něj těším.


Eda:

V Klopotech se mi moc líbilo, určitě se tam vrátím. A Pilda, ten také nezklamal. Byl to povedený výlet Všem doporučuji.


Vašek

Výlet zase nějaký jiný, ale také pěkný. Počasí dost vyšlo a tak lze být jen spokojen. I posezení v Klopotech bylo příjemné a tak na rozhýbání po zimě to bylo akorát. Lze si jen přát další vydařené akce.


Milena:

Výlet se vydařil, počasí dobré, hospody také. Budu se těšit na další, ale nevím jak to dopadne, začínám rehabilitaci ramena.


Pépi:

Levé

Pravé

Začínám rehabilitovat rameno. Paní rehabilitačka Kalvodová však už není.


Eva:

Od Klopot sestupujeme podle potůčku k cyklostezce a po ní kolem biofarmy v Perné. No ale zpět: Předtím zastávka U Pildy — hospoda pro cyklisty v Bezpráví — pivo Bernard a pamětní kámen Společnosti pro veselejší současnost (fotky s Bárou Štěpánovou). V Perné polovypuštěný rybník, ryby — chcípliny. Orobinec žádný, jen rákos. Pépi se odpojil — jde přes Řadov? My už po silnici až do Brandejsa a do nejbližší hospody — U Nováků. Tam nakonec dorazil i průzkumník Vašek (U Jiřičky zavřeno) a Pépi. Pivo Bernard.


ja.:

Chuť jsem si napravil U Pildy, kde točí dobré Bernardy a učinili jsme zde další oprávněnou, ač nenaplánovanou zastávku. Kdo si myslel, že Karel oslaví čerstvě narozeného vnuka, ten se šeredně zklamal. Dodnes nám dluží rundu na jeho zdraví;-)!

Když jsme po náležitém osvěžení vyrazili na další cestu do Brandejsa, nepřekvapil nás Pépi, když hned kousek za Pildou se s námi rozloučil, že jde dál po červené, neb nutně potřebuje poznat Sudislavské maštale, pionýrský tábor Řadov a údolí Komenského, zatímco my na cyklostezce můžem vidět leda vlaky, popřípadě Orlici a Panský rybník v Perné. Což se také stalo.

Do Brandejsa jsme došli po silnici a nebylo divu, že jsme patřičně uondáni vzali zavděk první brandejskou osvěžovnou, restaurací U Nováků před náměstím. Dobře jsme udělali, Jiřička totiž je přes Karlovy proklamace beznadějně zavřená! Poslední nájemce si otevřel právě hospodu U Nováků. Točil nám tu různé Bernardy a Plzeň, tu však nedoporučuji zřetele, byla bídná a mizerná!

Výjma dobrého ukončování výletu jsme se tu dočkali příjemného šoku, to když vstoupil Pépi, který kupodivu nezabloudil ani nezběhl, nýbrž našel nás a držel s námi basu až do konce a to dokonce takového, že nás benátské šel doprovodit až na kruhák u lázní, kde nás měl vyzvednou náš Matěj cestou ze Solnice.

Takový byl náš první jarní výlet, bez dědkovských oslav a modrých ladoněk.


Doplňky

Nahoře nad Kerharticemi U tří chalup (jsou už jen 2).

Náš veliký vůdce Kao.

Na konci Perné, kousek od silnice a barokní sýpky.

Mezi Rovní a Zátvorem — to jsou kopce, před námi a za námi.

Altán v Brandýse na náměstí.

Tohle měl být náš cíl! Karle, Karle, Karle...

Poslední pohled na Brandejs čili kruhák u lázní.

 


Zpět