DOKUMENTACE

Výletu na VH TSA na Veselku

v úterý 18. prosince 2018

Data

Pořadatel:

ja.

Účastníci:

Eda, Eva, Karel, Milena, Mirka, Pépi, Vašek, Žolinka & ja. (9).

Příznivci:

Počasí, neb mohlo být i hůř.

Veselý tržkoslík na začátek.

Provedení:

Vlakem a pěšky.

Trvání:

Cca 4,5 hodiny (9:20—14:40).

Kaplička P. Marie.

Trasa:

Z železniční zastávky Tržek jsme šli po silnici na jih do Tržku. Přešli s ní Loučnou a před koncem vsi, za kapličkou P. Marie, jsme z ní odbočili vlevo na východ a držíce stále co nejvíce vlevo, vyšli jsme z obce uličkou k Nedošínskému háji. Vstoupili jsme do něj a cestou nad Mlýnským potokem dospěli k poustevně sv. Antonína. Odtud jsme prošli hájem na východ až na kraj Nedošína a k hrázi Velkého Košíře. Po jeho jižním břehu jsme pokračovali dál na východ až k areálu Vertexu. Zde jsme sešli opět k rybníku a po jeho zarostlém východním břehu vyšli na silnici z Nedošína, naproti litomyšlské čističce. Po silnici jsme se dostali ke trati, kterou jsme nepřekročili, nýbrž šli vedle ní do Husovy čtvrti, kterou jsme prošli až k viaduktu pod nádražím. Od něj jsme se dali ulicí TGM k nadchodu u Zahradnické školy. Po něm sešli dolů ke Smetanovu domu, překročili znovu Loučnou a dle Pajdáku vstoupili na Smetanovo náměstí. Přes něj jsme se dostali na Špitálek (Toulovcovo nám.), bychom na jeho konci zahnuli vpravo k Černému Orlu, prošli podloubím Aplausu a vystoupali dle bývalé tiskárny Augusta k děkanskému kostelu Povýšení sv. Kříže a mezi ním a děkanstvím vyšli vyšli na ulici Zámeckou. Tu jsme přešli po přechodu rovnou do Prkené uličky, která nás dovedla přímo před Veselku na ulici T. Novákové, k cíli našeho výletu.

Body na trase:

Tržek, zastávka ČD (307 m); Tržek: silnice pod kaplí P. Marie (303 m), konec obce nad Nedošínským hájem (319 m); Nedošínský háj: u sv. Antonína (310 m), Nedošín u penzionu (320 m); silnička po Vertexem (nyní AdFors) (320 m); jižní břeh V. Košíře (318 m); silnice u čističky (317 m); Litomyšl: přejezd u benzínky (320 m), začátek Husovky (330 m), ulice TGM u viaduktu (330 m); nadchod u SŠZT (343 m), začátek V. Valů (328 m), dolní konec náměstí (328 m), Špitálek (332 m), u děkanství (342 m), restaurace Veselka (347 m).

Délka trasy:

Cca 5,5 km.

Poustevna sv. Antonína.

Počasí:

Zataženo, 0 °C (měřeno ráno v 7:00 SEČ v Benátkách). Na výletě pošmourno!

Tajnosti nedošínského podsvětí.

Památky:

Tržek:

Starý mlýn, kaple P. Marie, pamětní deska na pobyt Terezy Novákové

Nedošínský háj:

Poustevna — kaple sv. Antonína, zbytky bývalé hospody.

Litomyšl:

Smetanův dům, pomník JAK, socha Bedřicha Smetany, zámek a chrám Nalezení sv. Kříže, kostel Rozeslání sv. Apoštolů, děkanský kostel Povýšení sv. Kříže, socha Z. Nejedlého.

Osiřelá šipka.

Vlastivěda:

Rybníky: Šotka a Borovec a Malý Košíř v Tržku, rybník Velký Košíř v Nedošíně.

Studánky: sv. Antonína, Nedošínská I. a II. a Sklepní v Nedošínském háji.

Řeky a říčky: Desná, Loučná, Mlýnský potok.

Budka pro netopýry.

Občerstvení:

Litomyšl, restaurace Veselka: Bedřich 11°až 13°, Černá Hora 12°.

Flammulina velutipes.

Zážitky:

Džungle na jižním břehu Velkého Košíře.

Jiné:

Výstava prací studentů litomyšlské Houbárny.

Porta civitas.

Hodnocení:

Na škále 0 až 5 bodů dávám 3,5 bodů.

Známka

Odkazy

Fotky 1

Kloktáním ku zdraví.

Městská znamení na konec.

Kronika

Na startu v Tržku.

Eva:

Dneska jsme jeli ráno autem do Tržku, (Matěj pak autem zpátky), a počkali na vlak od Chocně — vystoupili: Milena + Eda + Vašek. Pépi zatím nezvěstný. Počasí obstojné, občas kluzko, míříme do Nedošínského háje, který částečně popadal a snad obrůstá.

Pak cestičkou k rybníku a kolem něj směr Vertex. Rybník vypušrěný a kolem něj zpustlá divočina, sotva jsme prošli k silnici. Pak přes Husovku, cestou jsem zmínila výstavu v Zahradnické škole — tam jsme zašli (Milena + Karel + Vašek + já) a kochali se různými výzdobami, exotickými zvířaty v improvizovan krápníkové jeskyni a dalšími zahradnickými nápady. Snažili se.

Pépi stále nezvěstný.

Pak nejpřímější cestou na Veselku.

Mirka přijela autem a tu náhle se objevil Pépi. Po obídku schůze — plánování na příští rok.

Na kraji Nedošínského háje.

Eda:

(dosud se nevyjádřil)

Karel:

Je to divný, ale nějak mně chybělo sluníčko a možná i Jiřinka. Vždycky když sedím u piva mám dojem, že je nějak málo veselosti, ještě štěstí, že tu v Litomyšli nás můžou obveselit romští hudebníci — tak třeba ten polotmavý Smetana.

Milena:

(dosud se nevyjádřila)

Mirka:

(dosud se nevyjádřila)

Pépi:

19 XII 2018 Veselka Litomyšl, ve 12 (v poledne) stařešina zacinkal a bude předpokládat, že každý má za těch pětadvacet let nějaký nejoblíbenější dvoudeňák, ale ne víkendy — tak kdo je pro středu, pak mluvíme všichni najednou, tak teď dáme Evě, ať to shrne.

Vašek:

(dosud se nevyjádřil)

Eda v háji!

ja.:

Účelu dnešního výletu provětrat si hlavu před závěrečným zasedáním TSA snad bylo dosaženo, ač bych si dovedl představit příznivější podmínky pro jakýkoliv účel. Dnes se počasí právě nesnažilo, drželo se chladu a vlhka a jevilo se převážně pošmourné, někdy až nevlídné k našemu snažení, dosíci bodu X z bodu A (omlouvám se, že držím se svého oblíbeného značení).

Počátečním bodem A byla zastávka dráhy v Tržku, konečným bodem X pak restaurace Veselka v Litomyšli. Co bylo mezi tím mohlo být předmětem pojednání zapisovatelů, kdyby jen trochu na ně brali zřetel a byli ochotni je zapsat. Já např. už jsem zmínil počasí, které nám třeba poskytovalo odvahu zdolávati náledí, by vzápětí jsme okoušeli bláta u rybníku. (Ti co to vzali bahnem byli moudřejší, bylo dosud umrzlé.) Jiná přednost z něj nekoukala, pod tmavým nebem vyhlíželo vše unaveně a opotřebovaně, jak už tak někdy krajina klame tělem, by vyzkoušela naši odhodlanost.

Bych ale nevynechal místopis, od trati jsme vyrazili po silnici k jihu, překročili řeku Loučnou a kousek za ní se stočili za kapličkou k východu, bychom za mírného stoupání dospěli ku kraji Nedošínského háje, kde cesta opět začala klesat k Mlýnskému potoku.

Cestou se nám nějak ztratil Karel, tak jsme chvíli rozjímali u sv. Antonína, aby měl čas nás dojít. Nedošínský háj je zrovna ve stadiu jisté nevábnosti, neb po posledním řádění větru zvítězila idea bezzásahovosti a stromy tu leží jak v nějakém pralese, bez ohledu na to, že háj byl původně koncipován jako zábavní atrakce a ne jako nějaká pietní oaza neporušené přírody. No, příroda si jistě poradí, jen my u toho už nebudeme.

Nebyl proto žádný důvod se tu zdržovat, prolétli jsme nejkratší cestou pod svahem z háje ven a po mezi následujícího pole se dostali k vypuštěnému Velkému Košíři, dle něhož jsme se brouzdali k Vertexu naproti. Jak už jsem zmínil, někteří po jeho umrzlém bahně, jiní po povolené naučné stezce. Sešli jsme se u Vertexu, kde na nás čekalo snad největší překvapení výletu, když jsme sešli z udržované asfaltky, která tu vroubí továrnu, na východní břeh rybníka. Rázem jsme se ocitli v džungli třímetrového rákosí, kterým jsme se prodírali kudy to šlo. Dostali jsme se z něj až u litomyšlské čističky odpadních vod.

Dál to byla v podstatě nuda, po silnici od Nedošína jsme došli k železničnímu přejezdu u dolní benzínky a odtud jsme sledovali koleje prakticky až ke Smetáku, neb kolej končí na úpatí nadchodu, který k němu z ulice TGM vede. Před ním se nám část výpravy trhla a navštívila výstavu žáků a žákyň tzv. Houbárny, což je zahradnický nástupce kdysi slavné litomyšlské SZT'Š. Na cestu do hospody jsme zbyli tři. Eda, já a Žolinka — psi totiž na výstavu nesmí.

Nakonec jsem byl na Veselce první, vlekouc Žoldu za sebou. Zamluvený stůl byl obsazený partou nějakých děláků, kteří měli nejpozději do půl hodiny hospodu opustit. Kupodivu se stalo a když přišel Eda, raději jsme se přesunuli k uprázdněnému stolu. Postupně docházeli ostatní, včetně Mirky a Pépiho, kteří přijeli rovnou do Litomyšle a společný výlet si odpustili.

Lze začít!