DOKUMENTACE

Výletu do Lanškrouna

ve středu 24. dubna 2019

Data

Pořadatel:

Mirka.

Účastníci:

Eva, Karel, Mirka, Vašek, Žolda & ja. (6).

Příznivci:

Neví se o nich nic bližšího.

Lichtenštejnský erb na kostele Petra a Pavla v Rudolticích.

Provedení:

Pěšky.

Počasí:

Zataženo 9 °C (ráno v 7:00 SEČ v B. ;-)

Trvání:

Cca 5 hodin (10:15 až 15:30).

Délka trasy:

Cca 8 km.

Sluneční hodiny na radnici v Lanškrouně.

Trasa:

Scházeli jsme se postupně ve vlaku, všichni jsme byli až v Rudolticích na nádraží. Vydali jsme se po turistické trase kolem rudoltického kostela směr Zámeček Rudoltice. Na místě jsme si přečetli historii Zámečku, obhlédli si okolí a posvačili. Posilněni jsme mířili do Lanškrouna, ale abychom tam nebyli brzy, prodloužili jsme trasu po vzájemné dohodě kolem lanškrounských rybníků.

U silnice do Ústí n. O. stojí Boží muka, která připomínají bývalé popraviště. Zajímavé je, že jediná popravená osoba byla z České Třebové.

Lanškrounské rybníky v této době působí smutně a opuštěně, jen kachny si myslely, že od nás dostanou něco dobrého na zub. Od rybníka jsme se dali po cyklostezce do města a těšili se na oběd. Po prohlídce náměstí jsme dorazili do restaurace, posilněni a odpočatí jsme vyšli k nádraží ČD v Lanškrouně. Náš výlet skončil tak jako začal na nádraží v Rudolticích, kde se naše cesty rozdělily.

Body na trase:

Rudoltice, zastávka ČD, Rudoltice (360 m), Rudoltické rybníky, Zámeček (434 m), Lanškrounské rybníky, Lanškrounské náměstí a nádraží. (Výškové převýšení 74 metrů.)

Památník Marka Marci na náměstí v Lanškrouně.

Památky:

Rudoltice v Č. Kostel sv. Petra a Pavla, Nový zámek Rudoltice, Boží muka u bývalého lanškrounského popraviště, bývalý panský pivovar založený knížetem Janem z Lichtenštejna, kostel sv. Marie Magdaleny, náměstí J. M. Marků, radnice vystavěná v letech 1581—1582 zdobená sgrafiti a slunečními hodinami, kašna na náměstí s litinovými delfíny.

Klece pro koně dle cesty pod Zámečkem.

Vlastivěda:

Rudoltické a lanškrounské rybníky, Moravská Sázava.

Ryby na kašně na lanškrounském náměstí.

Občerstvení:

Restaurace U Pastýře, Lanškroun:
Gambrinus 10°, Bernard 11°, Prazdroj 12°.

Hlava z čp. 36 v Lanškrouně.

Zajímavosti:

V lanškrounském gymnáziu přenocoval při své návštěvě v r. 1894 císař František Josef I. společně se svým doprovodem.

Zážitky a Jiné:

Nebylo zaznamenáno.

Klempíři na věžičce Kulturního domu v Lanškrouně.

Hodnocení:

výletník	účast	hodnocení.
Eva	1	4
Karel	1	-
Mirka	1	4
Vašek	1	4
ja.	1	3,5
Vysledky	5	Ø 3,10

Známka

Odkazy

Výletníci na výšku

U zámečku, v aleji, u popraviště, mezi rybníky, na náměstí, U Pastýře, na nádraží.

Domorodci

Labuť z Rudoltic, kačeny z Dlouhého rybníka, kočka a ryby od Krátkého.

Pamětihodnosti

Sv. Jan Nepomuk a kostel sv. Petra a Pavla z Rudoltic, zahradní svatá Cyklida U Pastýře a Archanděl Michal na domě čp. 45 v Lanškrouně.

Kronika

Grafiti v Rybniční.

Eva:

Po letním počasím velikonočním včera dokonce pršelo (trochu) a dneska zataženo. Takže na sebe něco důkladnějšího. Autem do Rudoltic, ale cestu nám zkřížila objížďka ze Semanína do Třebovic. Tak do Č. T. a po svitavské. V Rudolticích na nádraží zaparkujem a čekáme, kdo dojede vlakem. — Mirka, Karel, Vašek.

Chvíli hledáme zelenou značku a po ní k věži bývalého zámku. Svačina, Skautské info tabule — jak tam měli 1968—70 klubovny a vylepšovali a opravovali a v roce 1971 museli odevzdat pionýrům. Pak devastace.

Mezi stromy kousek dolů po svahu jakýsi pomník — rozluštila jsem jen „Stuchlík“.

Abychom si prodloužili výlet, zeptali jsme se na cestu k rybníkům. Jsou, i když míň vody, ale už to není k městu stezka divočinou — nové domky a asfaltka. Studentky mají tělocvik — běh je dost vyčerpal. Ve městě návštěva obchodu s kamny — kleště na brikety jen v sadě (ke krbu). Pěkný sporák za 52 tisíc. Pak přes město do hospody U Pastýře, kde už mají jen něco k jídlu, ucházející, pivo (Bernard) dobré.

Lavička u Dlouhého rybníka.

Karel:

Jaro v Rudolticích ani v Lanškrouně opět nezklamalo. Škoda, že jsem si nevzal foťák, taky mě chyběla moje milka Jiřinka a trochu sluníčka, které by rozzářilo barvy květů a jarní zeleně. Rybníčky u Lanškrouna mi připomněly letité výlety TSA. Ještě bych se mohl zmínit o restauraci U Pastýře. Pivo Bernard či Plzeň nebylo špatné, ale jídelní lístek skromný a ve 13:00 již značně prořídlý. Zvítězila koprovka za pouhých 89 českých.

Houpačka na zahradě U Anděla.

Mirka:

Na nádraží v České Třebové jsem si zpočátku myslela, že pojedu sama. Až najednou se z podchodu vynořil Vašek s Karlem. Netrpělivě jsme vyhlíželi další účastníky. Dočkali jsme se v Rudolticích na nádraží. Jaromír s Evou a jejich pes Joly.

Vyrazili jsme směr Zámeček okolo rybníku. Labuť seděla na hnízdě a labuťák pečlivě hlídal, radši jsme se ani nepřibližovali. Nahoře na Zámečku jsme posvačili a vyrazili směr Lanškroun kolem chat a rybníků na oběd do restaurace U Pastýře.

U rybníků bylo pusto a smutno, jen kačeny čeřily vodní hladinu.

Počasí se oproti předešlému dni docela vylepšilo.

Lavička u Krátkého rybníka.

Vašek:

Zatím nic.

Grafiti na T. G. Masaryka v Lanškrouně.

ja.:

Byl to slušný pokus, právě tak na pomezí delší procházky a krátkého výletu, o společné ohledání postupu letošního jara. Posledně jsme znamenali jeho počátky nad Kyšperkem, dnes u Lanškrouna. Škoda, že na rozdíl od posledně nám nepřálo o něco víc počasí, jaro na slunci bývá pestřejší a hned i veselejší. Takhle jsme měli počasí vhodné spíš na dálkové pochody, kdy není dobré se přihřát, než na rozverné klábosení cestou.

Tedy nejenom rozverné, také na hašteření došlo. S Karlem nám nedalo a zajímali jsme se, jak se staví věřící výletníci k právě odsouhlasenému zdanění církevních restitucí. Prostě nebyl čtvrtek, kdy se o politice nemluví.

Ukázalo se, že víra nebrání pragmatismu, on prý to ústavní soud stejně zruší! Nejsem věřící, bych dokázal posoudit jak takové pružné myšlení je ve shodě s evangelickým: „Vaše slova budiž Ano, Ano — Ne, Ne; co nad to je, je od zlého,“)* než vím, že cesty lidské jsou spletité a houby víme, jaká budou naše vlastní pokání. Každý má naději, tedy i ten, kdo si dnes s nějakou morálkou problém nedělá. Než ani to neospravedlňuje hájit zlo zlem!

To jsem však poněkud odbočil od výletu, stejně jako jsem svedl ostatní výletníky z Mirčiny trasy, kdy jsem je odvedl přes pole k lanškrounským rybníkům, které nebyly v plánu. Z hlediska očekávání to byla odbočka zbytečná, měl jsem si ponechat vzpomínky! Dnešní stav je jim dost vzdálený. Prostě pokrok s civilizací nezastavíš. Z hlediska výletního to byla delší doba strávená na zdravém povětří, potřebná k tomu, aby nám lépe vytrávilo.

Nevadilo nám následně když jsme došli k Pastýřovi, že většina nabídky z jídelního lístku byla už vyjedena, snědli jsme, co měli. Horší bylo, že tím byl náš výlet takříkajíc ideově vyčerpán, čímž vyjadřuji jistou nespokojenost s náplní výletu. Leč to je jen takový povzdech stárnoucího hnidopycha, nakonec u buchet mi to vadí víc a sám jsem se posledně v Kyšperku tomu dal vzor, hodný nenásledování.

V Každém pádě bylo to příjemné putování a setkání s lidmi, s nimiž rád sdílím prostor i přes jejich odlišnost a různost. Bylo mi s nimi dobře a ani má artrózní kyčel mi přitom nevadila. Pevně doufám, že jim také ne, což by mohl být docela slušný konec mého vyznání.

Jo, to bych nesměl zapomenout na ryby v nejrůznějších podobách, které jakoby táhly celým výletem. ať už to byly leklé ryby v obou navštívených lanškrounských rybnících, vyryté ryby na sgrafitech domu ČRS u Krátkého rybníku, a nakonec kovové ryby na kašně na náměstí. Že by pře všechno nanicovaté počasí nad námi bděl sv. Petr?

)* Parafrázuji volně Matouše 5, 37.

Dopisní schránka v Rybniční.

Žolda:

To bylo všecko?

Výletníci na šířku

Na kraji Rudoltic.

V Rudolticích.

Za kostelem.

Před Zámečkem.

Na Zámečku.

Za Zámečkem.

Na poli.

U zahrádek.

U popraviště.

U Dlouhého rybníku.

Na náměstí v Lanškrouně.

U Pastýře.

Na Valech.

Na nádraží.

Texty

SKAUTI NA ZÁMEČKU 1968—1970

Na jaře roku 1968 Zámeček ožil nebývalým ruchem. Junáci skautského střediska Zubr Lanškroun, které bylo po 20. letech zákazu činnosti právě v téže době obnoveno, získalo od města Lanškrouna do bezplatného pronájmu budovu Zámečku na zřízení svých kluboven. Skauti — vedoucí i děti, rodiče dětí a pár dalších nadšenců se hned pustili do práce. Bylo nutné provést opravy zdí, oken, vybudovat elektrické rozvody, poopravit střechu, vyčistit sklepy a studnu, vymalovat, zabudovat kamna atd. Tak vzniklo 5 velkých kluboven s originální výzdobou a vybavením. V přízemí byly 2 klubovny 3. oddílu děvčat a 3. oddílu chlapců, v 1. patře klubovna 2. oddílu chlapců a ve 2. patře 1 oddílu děvčat a 1. oddílu chlapců. V dnes již neexistujících hospodářských budovách za věží byly sklady podsad a tábornického materiálu. Když byla 28. 10. 1968 sázena skautská Lípa republiky, byly klubovny již v plném provozu. Každý víkend se tu scházeli děti od 7 let, vedoucí a činnovníci střediska na schůzkách, soutěžích a hrách. Vedle skautské činnosti neutichal ani pracovní ruch. Plány byly velkorysé. Zřízení střediskové klubovny v bývalé jídelně v přízemí měl být jen začátek (nebyla dokončena). Cílem bylo vybudovat zde unikátní skautskou základnu s jejím využíváním v celostátním měřítku. Po úpravě okolí měla zde být zřízena stanová letní základna. Rozsáhlých prostor sklepů bylo plánováno využít pro divadlo a pod. Bohužel, tyto plány zůstaly jen sny. Po 2 letech 15. 9.1970 byla činnost skautské organizace zakázána. Skauti střediska Zubr museli 27. 11. 1970 předat zámeček a majetek pionýrské organizaci. Vybavení Zámečku bylo brzy zničeno, klubovny zanikly a od roku 1971 byl Zámeček opět na dalších 20 let opuštěn.

ZÁMEČEK — NOVÝ ZÁMEK U RUDOLTIC,

je drobné torzo bývalého zámku, jež dal postavit v letech 1700—1712 Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna, tehdejší majitel lanškrounského panství. Projekt vypracoval významný italský barokní architekt Domenico Martinelli. Monumentální stavba zámku spolu s okolím upraveným v nádherný park měla sloužit Lichtenštejnům jako letní sídlo. Zámek měl tvar velkého písmene „H“ se 4 nadzemními podlažími a 14 velkými místnostmi v každém z nich. Centrální budova měla ještě páté podlaží. Řízením osudu ovšem zámek stál v původní podobě 2 roky. Nedbalostí řemeslníků při drobné práci na střeše došlo 14. dubna 1774 k zapálení budovy. Po velkém požáru zůstaly pouhé zdi stavby. V roce 1717 začala oprava zámku, ale druhý požár po zásahu bleskem v roce 1718 opět stavbu velmi poškodil. Lichtenštejnové měli v té době finanční potíže s pojené s obranou jejich panství na jižní Moravě (Valticko, Lednice atp.) proti Turkům a proto upustili od dalších prací. Kolem roku 1756 zámek nechali zbourat. Byla odstraněna celá stavba až na jedno věžovité nároží, které jako památka bylo zachováno a rozhodnutím z roku 1802 i upraveno. V druhé polovině 19. století tu začal prosperovat výletní hostinec rodiny Kaupe, využívající i pěkně upraveného okolí, a Zámeček se stal oblíbeným místem lanškrounských obyvatel. Byl tu taneční sál, kuželník, a z postavené rozhledny se nabízel výhled do okolí. Rozsáhlé podzemní prostory používal lanškrounský pivovar. Ještě po 2. světové válce Zámeček pohostil ministra zahraničních věcí J. Masaryka při jeho návštěvě Lanškrouna. Ale již v roce 1951 zde byla drubežárna Jednotného zemědělského družstva a pak už jen budova chátrala, ponechána svému osudu.

2003 Skautské středisko Zubr Lanškroun ve spolupráci s P. Dušanem Šlahorou a Lesy České republiky.

JUNÁCKÁ LÍPA — STROM REPUBLIKY

Tato lípa byla zasazena 28. října 1968 lanškrounskými skauty k 50. výročí Československé republiky a na paměť obnovení činnosti skautského střediska Zubr po dvaceti letech.

REGISTROVANÝ STROM

Středisko Zubr Lanškroun 2003

Texty ze tří cedulí, zřízených lanškrounskýi skauty u Nového zámku nad Rudolticemi.

BOŽÍ MUKA — POPRAVIŠTĚ

Město Lanškroun mělo soudcovskou pravomoc spojenou s hrdelním právem. 4. 1. 1684 proběhla jediná doložená poprava v historii lanškrounského popraviště. Byla zde mečem sťata Dorota Pekařová z České Třebové. 1669 měl být popraven Martin Mucha, ale pro dezolátní stav popraviště byla poprava odložena. Popraviště tvořila šibenice z 4 zděných sloupků na obvodu a 1 uprostřed. Vše zakryto stříškou.

qr.lanskroun.eu/38717

SKERLŮV (OSLÍ) MLÝN

Tento mlýn patřil původně lanškrounské vrchnosti. Roku 1617 byl darován Šimonu Skerlovi. Roku 1867 ho od rodiny Skerlů koupil Josef Wernhart, který používal k převozu obilí a mouky drobný vozík tažený osly. Proto se místu začalo říkat Oslí mlýn. Kolem r. 1900 mlýn vyhořel a nebyl již obnoven. budova od té doby slouží komerčním účelům

qr.lanskroun.eu/189283

Texty 2 cedulek náhodně potkaných cestou.

NĚMECKÉ NÁPISY S PŘEKLADEM

O SANCT
IOHANN VON
NEPOMVCK BE
WARE VNS STATS
DEINE TREVE
VEREHRER
1737

O svatý
Jene z Nepomuku
opatruj nás
Postavil
Tvůj věrný
ctitel
1737

Ze sochy sv. Jana Nepomuckého při silnici v Rudolticích

Hier ruhen in Gott
K. Reich u. R. Flex
preussishe Husaren

Jesus spricht: Ich
bin die Auterstehung
und das Leben 1866
Anno domini
1901

Zde odpočívají v Bohu
K. Reich a R. Flex
prusští husaři

Ježíš říká:
Já jsem vzkříšení
a život 1866
Léta Páně
1901

Z desky na zdi kolem kostela sv. Petra a Pavla v Rudolticích

Zur Verherrlichung Gottes,
und zur Ehre der heilligen Büßerin Maria Magdalena
erbaute diese Kirche auf den Trümmern des ehmaligen Gotteshauses
Joseph Langer Bürgerin in Wien
für Einverständnisse seiner Gattin Anna und seines Sohnes Johann
MDCCCXXVII

K Oslavení Boha
a ke cti svaté kajícnice Máří Magdaleny
postavil tento kostel na troskách bývalého božího domu
Josef Langer měšťan z Vídně
za souhlasu jeho manželky Anny a jeho syna Johanna 1827

Z desky nad vchodem do kostela sv. Máří Magdaleny v Lanškrouně