DOKUMENTACE

50. Závodu Ústí-Litomyšl
Jakkoliv

ve středu 23. června 2021

ZÁPISY DO KRONIKY

---

Eda:

(Dosud se nevyjádřil a nezasloužil si obrázek;-)

---

Eva:

(Dosud se nevyjádřila a nezasloužila si obrázek;-)

---

Jiřina:

(Dosud se nevyjádřila a nezasloužila si obrázek;-)

---

Karel:

(Dosud se nevyjádřil a nezasloužil si obrázek;-)

---

Milena:

(Dosud se nevyjádřila a nezasloužila si obrázek;-)

---

Pépi:

(Dosud se nevyjádřil a nezasloužil si obrázek;-)

---

Vašek F.:

(Dosud se nevyjádřil a nezasloužil si obrázek;-)

---

Vašek Š.:

(Dosud se nevyjádřil a nezasloužil si obrázek;-)

Kulturně založení holubi dotváři štukový reliéf za nezájmu konzumentů.

---

ja.:

Protože si na obrázky potrpím a todlec sděluju rovnou do počítače, mohu to poznamenat, by bylo jasno, proč se opět obětuju a popíšu 50. závod, kterak jsem ho viděl z pohledu neschopného závodníka. Když jsem se v Ústí dobelhal od autobusu na náměstí, seděli tu na lavičce pod Panenkou Marií dva Antonínové v živém hovoru, dle toho staršího hrozně mne drbali. Budiž jim přáno, moc času jsem na ně neměl, neb se začali trousit další závodníci a musel jsem se snažit, bych je všechny stihl poučit a hlavně zapsat do startovní listiny. Nemenší snahu mne pak stálo, aby vůbec odstartovali, v určený čas vyjel pouze Pépi na své koloběžce, zřejmě veden vidinou vítězství, neb už předem si oblékl žlutý trikot.

Se zbylým Tondou jsme se přesunuli k autobusovému nádraží, kde jsme doufali v pivo v občerstvení Zastávka, což se ovšem ukázalo jako marné, neb otevírali až v 11:00 hodin. Spokojili jsme se tedy z bezdomoveckou lavičkou pod nástupním ostrůvkem autobusů do Litomyšle, kde jsme dotlachali do příjezdu mého busu do Mandlu, kam bych málem neodjel, neb na poslední chvíli jsem zjistil, že jsem někde potratil svůj „čumák“, takže mne zachránil Tonda, ký mi věnoval svůj zánovní respirátor.

Ač jsem byl připraven, že pokud se mi poštěstí, vyfotím závodníky na konci Staré silnice, zareagoval jsem pozdě, zato jsem zaznamenal výraz na tvářích ousteckých závodníků, pánů Edy a Vaška, ké svědčily o posledních silách z nichž mlely. Živě jsem si představil, co ještě je čeká k Zabitému a byl jsem rád, že užívám vymožeností pokroku v podobě autobusu. Ten jsem opustil na zastávce Řetová, Mandl, do kterého jsem poctivě došel po svých.

Byl jsem tu první, leč ne na dlouho. Vzápětí se objevil na své superkoloběžce Pépi ký si furiantský poručil velkou Plzeň a talíř hranolků a separoval se s nimi na konec terasy, by nebyl rušen ve své konzumaci. Dlouho se nezdržel, když zlikvidoval svou dávku občerstvení, nastoupil na svou koloběžku a vyjel s ní na další trasu, aniž ho zajímalo, kde je vlastně cíl. Jistě pak překonal dávný Gustův rekord, při němž údajně Gusta vyjel na svém horském kole bez problému krkolomný krpal, od studánky Nad Mandlem k rozcestníku Pod Antoníčkem, aniž mrkl brvou! Tak si představuji Pépiho jak skáče se svou koloběžkou z kořenu na kořen a je blažen, jak dobře mu je v lesních houštinách.

Posléze dorážely další, v tomto případě proti předsudků o přísudku, závodnice Jiřina s Milenou, které své choceňské společníky nechaly daleko za sebou. Ti dorazili při řešení jakéhosi složitého problému, jehož význam nám ostal utajen, neb víc než jeho ozřejmění je zajímalo pivo, což při Vaškově nastávající hluchotě značí půvabnou rozpravu s hostinskou, ká naštěstí oplývá trpělivou letorou. Také my jsme se museli obrnit trpělivostí, bychom bez oběda vyčkali příchodu opožděných oušťáků Edy a Vaška, item příjezdu Evy autem. S nimi jsme byli kompletní a mohli se pustit do objednávání obědů. Po jídle a dalších pivech jsem upřesnil cílovou hospodu v Litomyšli a bylo možné pokračovat v závodu.

Druhou etapu zahájili oušťáci, kteří už před půl druhou se vydali moudře na autobus. Protože z nás zbylých chtěl pokračovat po svých pouze Karel, bylo nasnadě, že my zbylí se vejdem k Evě do auta a ta nás snadno doveze do Litomyšle. Než se tak stalo, povzbudili jsme Karla v jeho úmyslu, aby si to snad nerozmyslel, bylo nás totiž románových pět a musel by se místo něj obětovat někdo jiný;-)

Takto rozděleni jsme opustili Mandl, my v autě zřejmě byli tak nenápadní, že si nás čekající na bus ani nevšimli, když jsme jim vesele mávali. Musili jsme projet celou Sloupnicí — ve Starých Němčicích opravují most — na Kornici a už před druhou jsme byli v Litomyšli. Vysadili jsme choceňskou skupinu na konci Lánské ulice, před kruhákem u Dalibora, ať si ještě zazávodí, a pokračovali s Evou domů pro kola, aby také Eva mohla splnit svých 5 piv. Nádavkem jsme přibrali Žolinku a také kilometry, které obnášela cesta sem a zpátky do cíle na Karlově.

Tady už byla zábava v nejlepším proudu, neb se oslavovalo šťastné dospění do cíle. Překvapující bylo, že tu byl Pépi se svou koloběžkou, ký dle svědectví obsluhy údajně tu byl první a jako takový vyhrál. Moc jsme si ho neužili, po jednom pivu vzal navrátila, prý pojede na svém stroji zase zpátky, a aby to nebylo nudné, přes Strakov do Zádolky, odkud se chtěl dostat domů již vlakem. Horší bylo, že jsme se po třetí museli pakovat z hospody též. Ač ještě včera mi tvrdili, že maj až do osmi, dnes zavírali ve tři, takže Karel nestihl přijít do určeného cíle a musel se pak spokojit s náhradním.

Tím se nakonec stala zahrádka Lidového domu, neb ten je nejblíž pro dosažení autobusového nádraží. Žel zde také jedna hospoda právě zavírala a nechtěla nám již vydati potřebných nápojů. Však aspoň nám dobře poradila, že když budeme slušně obtěžovat dosud zavřenou konkurenci — od pěti otvírající Billard Centrum — kýžených moků se nám dostane. A vskutku, ač nerad, pan hospodský Rychtařík nás přece jen obsloužil, ba došlo i na Karlovu velkou limonádu, neb ten nás mezitím konečně našel, a mohli jsme tu slavnostně zakončit jubilejní 50. Závod Ústí-Litomyšl, který se přes všecka protivenství přece jen vydařil.

---

FOTKY 2 — Ze Závodu

Zhruba sled od startu na náměstí, posledního pohledu na mé rodné město skrz sklo busu odvážejícího mne do Mandlu, odkud pak jest 7 dalších záběrů, jeden přikládám z cíle na Karlově, no a nakonec přikládám kačenky na Loučné u nás v Benátkách.

---

Závodní tabulka

závodník	způsob provedení	start.č.	v cíli	pořadí
Eda	pěšky/busem	22	14:20	5
Eva	autem/kolmo	4	14:39	7
Jiřina	pěšky/autem	6	14:14	2
Karel	pěšky	14	15:30	9
Milena	pěšky/autem	9	14:14	3
Pépi	koloběžkou	3	14:02	1
Vašek F.	pěšky/autem	28	14:20	6
Vašek Š.	pěšky/autem	17	14:14	4
ja.	busem/pěšky/autem/kolmo	27	14:39	8

Oficiální start z ousteckého náměstí byl v 10:00 hodin místního času.

---

Výhlášení vítěze 50. Závodu Ústí-Litomyšl

V kategorií od 3 do 100 let zvítězil způsobem koloběžkovým závodník číslo 3.

---

FOTKY 4 — Taky od Edy

A důležité okamžiky na Mandlu, na Karlově a před Liďákem v podání Edy.