DOKUMENTACE

Houbařského výletu

v sobotu 24. září 2022

ZÁPISY DO KRONIKY

Shrnutí hospody.

Eda:

(Dosud se písemně nevyjádřil, ale nakreslil nám hříbek!)

Rozmazaný dojezd houbařek.

Eva:

Ráno ještě k volbám — v Benátkách jednoduché — devítičlenné zastupitelstvo na jednom lístku — osvědčili se a pokračují (malé obměny?). Upozorňovali mě, že je potřeba udělat křížek, řekla jsem jim, že nejsem Pitomio — neb ten ani netušil jak se volí, zblbnul to a pak se rozčiloval.

Míra volil v SVČ Litomyšl a pak frčíme do Chocně. Žoli doma zhrzená, že nemůže na výlet — vzala jsem si skládací kolo. Míra taky, ale nehodlal nakonec jet kolmo kvůli noze. Číhali jsme na účastníky v Chocni u altánku s nástěnkama a pak jeli autem až za Plchůvky na kraj lesa. Jiřka píchla zadní kolo, ale Karel měl s sebou soupravu na opravy! Takže lepení a mezitím se koukáme po houbách. Na vedlejším poli i spoustě dalších roste proso.

Vyrážíme do lesa a Míra odjíždí do civilizace. Leč Jiřinino zadní kolo opět krachuje. Takže sraz s Mírou na silnici do Horního Jelení a tam výměna kol — Jiřka může pokračovat na skládačce a nemocné kolo odváží Míra autem. Pokračujeme dál — lesy pěkné, smíšené, houbonosné — leč hub pomálu — totiž těch, které sbíráme. Takže několik zastávek s hledáním — jakž takž — růžovky, podhříbky, klouzky, holubinky… každý trochu.

Rostlinstvo
spousta veliké trávy — kolenatec rákosovitý na vlhčích místech + sítina rozkladitá — hlavně tam, kde jsou nějaké koleje od obřích strojů — stlačí půdu a voda nevsakuje.
Na sušších místech Třtina křovištní, hodně borůvčí — prý i borůvky byly. Brusinky teprve dozrávají. Ostružiník jen ten plazící se po zemi.

Choceň za oknem Osla.

Karel

Cyklovýlet se myslím vydařil. Projeli jsme venkovskou krajinou a hezkými lesy v okolí Chocně. Podzimní slunce nám ozářilo i hladinu oblíbeného rybníku Svatba.

Horší to bylo s houbama, potěšil jen velký hřib kovář a velký hřib smrkový.

Za zmínku ještě stojí má marná snaha spravit Jiřince píchlé kolo. Naštěstí nás zachránil Jaromír zapůjčením skládačky. Jinak bychom museli lepit a nevím jak by to dopadlo.

Záhady lesa.

Jiřina:

(Dosud se písemně nevyjádřila.)

Čirok místo kukuřice.

Milena

(Dosud se písemně nevyjádřila.)

Houby na výstavě.

Mirka

Nechtělo se mně ráno jet na kole. Zachránil mě Karel, že půjčil svoje staré kolo. Houby moc nerostly, úroda byla malá.

Počasí nám přálo, sluníčko se vyklubalo a svítilo. Cestou Karlovi spadl řetěz a Jiřina píchla kolo, Jaromír ji půjčil svoje. Tím byla smůla pro dnešek vyčerpána.

Nedoceněný půvab židlí.

Vašek:

Noha s kloboukem = houba.

Při pohledu z dálky to vypadá jako dudlík.

Chodili jsme lesem a někdo hledal houby a někdo zase dudlíky. Někomu se nepodařilo najít ani houby ani dudlíky.

Eduard říkal — mám volbu, co mám vlastně sbírat? Bacha, Eda houby trhá. Nechápe, že je vlastně trhan a ne houbař.

Zdraví Vašek

Detail terasy Osla.

ja.:

Nemohu sloužit, neb jsem byl degradován do funkce doprovodného vozidla, které zajišťuje náhradní jízdní prostředky za ty neupotřebitelné. Nutno říct,že jsem se do této funkce degradoval sám, když jsem neuspěl u Karla s pěším houbařením, neb na celou cyklotrasu jsenm si se svými současnými výkony netroufal. Kolo jsem si pak vzal jen jako zálohu, že bych ostatním vyjel naproti když by přijížděli ku Svatbě a posléze do Chocně.

Tato má chabost se posléze ukázala předností, neb bez mé skládačky by měla Jiřina o dost složitější houbaření, neb když její kolo skončilo v kufru našeho auta, odjela na mém kole skoro půlkuzbývajícího výletu.

On to tu nikdo moc nerozvíjel, leč Karel poněkud podcenil přípravu jejich vlastního vybavení, což se mu právě v případě Jiřinina kola nevyplatilo, Jiřka nejprve píchla a po výměně ji ušla špatně zalepená duše. Karel sice vzal lepení, než by ovšem v polních podmínkách duši opravil, uplynulo by drahně času, který by mohli věnovat houbám. Výměna kol, která se uskutečnila na silnici do Jelení, vše zjednodušila a hlavně zrychlila.

Jak probíhal sběr hub v lese sloužit nemohu, neb řídě auto, byl jsem odkázán jen na silnice, z nichž, jak známo, se až na výjimky do lesa nesmí;-( Vrátil jsem se tedy do Chocně a vyjel se podívat na konec Formanky, kde jsem chtěl vyčkat příjezdu výletníků. Na místě jsem zjistil, už při pohledu z auta do okolního podrostu, že jest to místo místními velmi oblíbené a vyhledávané. Za těch čtvrt hodiny, co jsem tady čučel se tu vystřídalo asi 6 aut, z nich vždy někdo vyběhl do lesa, by se za chvíli zas vrátil a auto odjelo. Bá, zažil jsem i případ asi velmi nutný, kdy dotyčná úlevnice směle sundala gatě hned u auta. Však nemohu si stěžovat, příslušné partie měla pohledné.

Nechtěl jsem být nadále svědkjem podobných intimností a proto jsem se raději vrátil k Oslu. Ale ouha, pokud cestou k Formance stálo před Oslem jedno auto, nyní tu bylo plno a musel jsem zaparkovat až skoro na konci slepé uličky, která odtud vede ku trati Choceň-Týniště. Naštěstí terasa byla dosud prázdná, až na nějakého hocha, který si přál sedět sám, v čemž jsem mu vyhověl.

Zadal jsem si pivo a čekal, jestli se dřív oteplí, nebo přijedou kolmí houbaři. Kupodivu se dřív oteplilo, čímž se začala plnit terasa. Rohový stůl terasy jsem však udržel. Nejdřív dojeli elktrocyklisté Eda s Vaškem, posléze šlapací cyklohoubařky a nakonec vedoucí cyklista Karel, ký zhatil mou snahu, neb nás nadirigoval dovnitř, kde měl pro nás zamluvený stůl. Jak se posléze ukázalo, poněkud podcenil účast, když dorazila nehobařící Milena, museli jsme si půjčit židli.

Jinak Osel prokázal tradiční kvalitu, nic nám nescházelo a mohli jsme si dopřávat jeho pohostinnosti dokud co hrdlo ráčilo a tělo sneslo. No, to už nějaký čas neplatí, tak jen dokud nás to bavilo;-) což bylo něco přes dvě hodiny. Po čtvrt na čtyři jsme se vypakovali a někteří z nás si zajeli užít další houby na výstavě choceňských houbařů v zámku Kinských.

Tady si přišli na své hlavně ti, kteří se osobního sběru na dnešním výletu nezúčastnili, protože od množství hub tu oči přecházely. Míním, že to byl zasloužený zlatý hřeb houbařského výletu TSA a kdo nebyl, snad aspoň uvěří, že zaváhal. Toť k dnešnímu výletění vše!

Okolnosti:

Výletníci na startu v Chocni, 2x na ulici Komenského, křižovatka mezi Běstovicemi a Darebnicí dosud bez nich, před Darebnicí, v aleji za Postolovem, 2x kraj lesa za Plchůvkami, podruhé s výměnou duše, vvýměna celeho kola na silnici do Jelení, na hrázi rybníku Svatba, 2x na obědě U Osla, na houbařské výstavě 5x! A nakonec pohled na Orlici od Zámku v Chocni.

Dosažené výsledky:

Zpracováno dle oulovků, které výletní houbaři nahlásili v cíli.