BS/ja.
Eva, Eda, Jiřka, Karel, Mirka, Pépi, Tonda, Vašek, Žolinka & ja. (9).
Milena.
Háček s očkem na zdi průjezdu.
Zataženo, 2,5 °C (měřeno v 7:00 SEČ v B.)
Hybridní (3,5 km).
Cca 11:30—14:30 (cca 3 hodiny).
Hylvátská jedenácka ve skle.
Restaurace Pivovar, Hylváty:
Plzeň Urquell 12° a Hylvátská 11°a 12°.
Detail kované mříže.
S neskutečně pomalou obsluhou.
Z 5 možných uděluji 4,5 bodu za účast.
Postupně: pohled na hylvátský pivovar, fontánka na jeho nádvoří, cedule z průjezdu a na konec kostel sv. Anny v Hylvátech.
Ráno počasí nevlídné, fučné, ale furt lepší než předpověď.
Žolince jsem prozradila, že je VÝLET — nadšeně štěkala a těšila se na obojek a auto. Míra mě vyložil u Staré Dráhy — podchodem na druhou stranu a tam na mě volá Mirka odnaproti. Jinak zatím nikdo, ještě jsem si odskočila na drážní WC (8 Kč).
Mirka volá Karlovi — jdou podle trati k mostu, tak jsme popošly a zahlédly Jiřininy vlasy a celou Jiřinu s Karlem už za mostem. Dohoda — vrátíme se, půjdem nad silnicí a podel lesa. Kolem jezdí spousta aut tou průmyslovou zónou. Nahoře stará mechovatá lavička — Karel markýruje, že tam sedí — poté, co rozhrnul ostružiní.
Pokračování příště.
(Dosud se nevyjádřil.)
(Dosud se nevyjádřila.)
(Dosud se nevyjádřil.)
(Dosud se nevyjádřila.)
8 III 23 záznam z průzkumné procházky = příprava k VH TSA Pivovar (zde přepsán poněkud nedokonalý rébus) v 11.30:
a) levý vchod dvouuletkového domu (naproti Perle 06ce)
b) vchod čp 446
Ať žijí Hylváty! Ať žije ten J&PE co tady bydlel v patře nad Tulkou.
Dovoluji si přičinit něco vysvětlivek, Pépi vedl cestou zřejmě výzkum výskytu škrabek na bláto (s povrchu bot), 1. taková škrabka se vyskytuje u čp. 294, které ovšem nevzniklo důsledkem dvouletky (viz bod a), 2. škrabku pak nalezl u vchodu Měšťanského pivovaru v Hylvátech (čp. 446), což potvrzuje dobrou volbu místa pro DVHTSA (viz bod b).
(Dosud se nevyjádřil.)
(Dosud se nevyjádřil.)
Vrrr, haf, haf.
Využívaje toho, že v azbuce je hláska ja na konci, (pravda, Žolinku bych měl pak předřadit, naštěstí neumí číst;-) beru si poslední slovo. Dopadlo to jak jsem očekával a už se ani nebál. Némá cenu lámat něco přes koleno, či učit staré psy novým kouskům, čili pojedeme dál dle starých not, dokud prostě tak nějak nedojedem. Řekl bych, že k tomu máme výrazně nakročeno a jen doufám, že konečný rozpad bude pozvolný, že si ho ani nevšimneme.
Ale abych jenom nesejčkoval, je obdivuhodné že přese všechny neduhy a obtíže života se dovedeme stále sejít a dohodnout se na společných věcech, které se pak lopotně snažíme uvést do života osobním provedením. To je úctyhodné počínání, protože právě v tom nedokonalém provádění vidím smysl našeho spolku. Je to možná míň než jsem očekával, leč děkuji všem za obětavost s níž tyhle štrapáce podstupují. Tak ať nám vydrží! Ta obětavost;-)
Třebovská ulice s pivovarem, nádvoří hylvátského pivovaru, část účastníků Dokončení 28. VH za stolem a jejich odchod před vraty pivovaru.